Úrokové sazby na spořicích účtech nezadržitelně klesají. Úroky nad 5 procent jsou už v naprosté většině případů minulostí, standard je dnes pod 4 procenty. A další poklesy přijdou, jak bude ČNB snižovat úrokové sazby. Kdo chce zhodnocovat své úspory se slušným výnosem, musí se poohlédnout v investičním světě. S rozumným přístupem a zkušeným poradcem na své straně to nemusí být žádný hazard. Základ je zvolit si správnou strategii. Podívejte se na tři nejčastější přístupy.
Jen v podílových fondech měli Češi na konci prvního čtvrtletí vloženo rekordních 1 020 miliard korun, za první tři měsíce letošního roku se zde majetek rozrostl skoro o 10 procent. Češi přicházejí na chuť investicím stále více. A je to dobře, doháníme v tom naše západní sousedy, kde je investování i mezi běžnou populací bráno jako samozřejmost. Země jako USA, Kanada nebo Velká Británie, ale i Německo či Švédsko jasně ukazují, že investování není záležitost jen pro nějaký „elitní klub“ ostřílených obchodníků z Wall Street s miliony na účtech. Dnes může nechat vydělávat své peníze bez nadsázky každý. A klidně lze začít jen s pár stokorunami měsíčně, které přebývají nad nutnou rezervou.
Jak se ale ve všech těch fondech, akciích, dluhopisech nebo komoditách vyznat? Základ je znát sám sebe. Zejména tyto tři základní věci:
- Čeho chceme investováním dosáhnout.
- Jak dlouho budeme peníze zhodnocovat, resp. kdy je budeme potřebovat.
- Jak jsme schopni snášet riziko a výkyvy na trzích.
Do hry mohou vstupovat i různé kombinace výše zmíněných faktorů. Můžete mít například vyšší toleranci k riziku, ale pokud víte, že budete část svých úspor potřebovat za tři roky na nákup auta, nedává smysl tyto peníze investovat do akcií. Při možném výkyvu na trhu byste je totiž mohli vybírat se ztrátou. Akcie potřebují delší časový horizont.
Proto vždy než se s klientem pustíme do investování, procházíme společně detailní investiční dotazník. Po jeho vyplnění se ukáže, které typy investic a v jakém poměru jsou pro daného klienta vhodné a které je lepší momentálně vynechat. Níže se podíváme na tři nejčastější investiční přístupy a příklady aktiv, ve kterých lze zhodnocovat peníze. Stranou necháme různé spekulativní investice a obchodování (trading), budeme se věnovat skutečně čistě investičním dlouhodobějším přístupům.
Konzervativní přístup
Časový horizont | Rizikovost (1–10) | Příklad možného složení portfolia | Očekávaný výnos |
Min. 3 roky | 1–3 | Nástroje peněžního trhu (15 %) Dluhopisy (60 %) Nemovitostní fondy (15 %) Akcie (10 %) | 1–2 % p. a. nad inflací |
Konzervativní investor upřednostňuje bezpečnost svého kapitálu a stabilitu před vysokými výnosy. Tento typ investora se snaží minimalizovat riziko a často investuje do nástrojů, které jsou považovány za stabilní a méně kolísavé (volatilní). Konzervativní investoři mívají nižší toleranci k riziku a preferují jistotu pravidelného, i když nižšího výnosu. Jejich investiční strategie je založena na ochraně kapitálu, zejména před inflací. Tento styl je vhodný pro ty, kteří budou chtít využít své peníze za relativně krátkou dobu a/nebo nechtějí snášet větší výkyvy v hodnotě investice. Typicky volí konzervativní strategii například senioři, kteří vědí, že budou chtít z prostředků brzy čerpat rentu. Do těchto investic mohou převést například peníze z uzavřeného penzijního spoření s vědomím, že je zde nečekají žádné dramatické výkyvy.
Typická aktiva, do kterých konzervativní investor investuje, zahrnují státní dluhopisy, vysoce hodnocené firemní dluhopisy, dividendové akcie velkých a stabilních společností, fondy peněžního trhu či termínované vklady. Konzervativní investor také často investuje do podílových fondů, které se zaměřují na stabilní výnosy s nízkým rizikem kombinací výše uvedených aktiv.
Vyvážený přístup
Časový horizont | Rizikovost (1–10) | Příklad možného složení portfolia | Očekávaný výnos |
Min. 5 let | 3–6 | Nástroje peněžního trhu (0 %) Dluhopisy (40 %) Nemovitostní fondy (20 %) Akcie (40 %) | 2–4 % p. a. nad inflací |
Vyvážený nebo také umírněný investor hledá rovnováhu mezi rizikem a výnosem. Tento typ investora je ochoten přijmout určité riziko, aby dosáhl vyšších výnosů, než by získal z konzervativních investic, ale stále preferuje určitou míru bezpečnosti. Umírnění investoři často rozkládají své investice mezi různé třídy aktiv, aby diverzifikovali riziko a maximalizovali potenciální výnosy.
Typická aktiva v portfoliu umírněného investora zahrnují kombinaci akcií a dluhopisů. Do portfolia mohou patřit také nemovitostní fondy, smíšené podílové fondy, vyvážené fondy a indexové fondy. Umírněný investor často investuje do akcií společností s dlouhodobým růstovým potenciálem a do dluhopisů s vyššími výnosy, ale nižšími riziky než akcie.
Dynamický přístup
Časový horizont | Rizikovost (1–10) | Příklad možného složení portfolia | Očekávaný výnos |
Min. 8 let | 6–10 | Nástroje peněžního trhu (0 %) Dluhopisy (10 %) Nemovitostní fondy (10 %) Akcie (80 %) | 5 a více % p. a. nad inflací |
Dynamický či „agresivní“ investor je ochoten podstoupit vyšší riziko výměnou za potenciálně vysoké výnosy. Tento typ investora se nebojí volatility a často investuje do dynamických a růstových sektorů, které slibují značný růst. Investoři jsou obvykle mladší, mají dlouhý investiční horizont a vyšší toleranci k riziku.
Typická aktiva pro agresivního investora zahrnují akcie technologických startupů, spekulativní akcie, akcie malých a středních společností s vysokým růstovým potenciálem, komodity, případně kryptoměny. Tito investoři mohou také investovat do rizikového kapitálu (venture capital) a fondů zaměřených na rozvíjející se trhy. Takové investice přinášejí vysoký potenciál růstu, ale také vyšší riziko, že bude hodnota investice v čase kolísat klidně i o desítky procent.
Z takových krátkodobých výkyvů si ale dlouhodobí investoři nemusejí dělat hlavu, protože historicky se ukazuje, že trhy se po propadech vždy zotaví a dostanou se na nová maxima. Chce to mít jen dostatek času a trpělivost.
Přístupy lze měnit nebo mixovat
Žádný z uvedených přístupů není obecně lepší než druhý, ale každý se hodí v jiných situacích. Jakou cestu zvolit, spolehlivě ukazuje zmíněný investiční dotazník. A také není nikde psáno, že mezi těmito přístupy je nepřekročitelná hranice. Mohou se v průběhu času měnit a vzájemně doplňovat.
Základním pravidlem pro investování je tzv. diverzifikace, tedy princip, že nevsázíme vše na jednu kartu, například v podobě akcií pouze jedné konkrétní firmy. Investované peníze je třeba vhodně rozložit. A týkat se to může i výše uvedených přístupů. Menší část prostředků může například vydělávat v dynamické složce a větší část se s nízkým rizikem zhodnocovat ve složce konzervativní.
Každý si najde to svoje
A přístupy se mění také v průběhu času. Například mladší klienti, kteří před sebou často mají investiční horizont několika desítek let, mohou v prvních desetiletích investovat velmi dynamicky, následně své zhodnocené prostředky přesunou do vyvážené a později konzervativní složky svého investičního portfolia.
Proto v našem případě doporučujeme klientům vhodné investiční nástroje nejen na začátku jejich investiční cesty, ale zůstáváme s nimi v kontaktu a jejich portfolia případně upravujeme podle toho, jak se proměňuje jejich životní situace, cíle a plány.
Důležité je udělat do světa investic první krok. Velmi rádi vám pomůžeme, abyste přitom nešlápli vedle, ale vykročili k bohatšímu životu a nechali své peníze rozumně vydělávat.
Investiční slovníček: pojmy, které se vyplatí znát začínajícím investorům
Základem úspěšného investování je vědět, do čeho své peníze vkládáme a co můžeme od daného typu investice očekávat. Toto je několik základních pojmů, které vám pomohou se v investičním světě zorientovat.
Akcie
Akcie je cenný papír, který vydávají firmy, aby získaly kapitál na své podnikání. Nákupem akcie se stáváte vlastníkem malé části konkrétní společnosti. Jako akcionář máte různá práva, například získávat dividendu ze zisků společnosti, pokud ji firma vyplácí. S některými akciemi se obchoduje na burzách. Abyste konkrétní akcii koupili, musí vám ji nejprve někdo prodat. A stejně tak musíte najít kupce při prodeji. Čím větší je o akcie zájem na straně kupců, tím dráž je mohou majitelé prodat. Naopak, když se více investorů chce zbavit akcie, ale kupujících je málo, musí jít s cenou dolů. Tak se utváří akciový kurz.
Burza
Burzu si můžeme představit jako z velké části virtuální tržiště, kde se obchoduje s cennými papíry nebo třeba komoditami. První burza vznikla už v 16. století v Antverpách a obchodovalo se na ní se směnkami a zlatými či stříbrnými mincemi. Největší burzou v Česku je Burza cenných papírů Praha. Světově nejznámější a co do objemu cenných papírů největší je pak slavná newyorská burza New York Stock Exchange na Wall Street.
Dividenda
Akciová společnost může svým akcionářům pravidelně vyplácet peníze formou tzv. dividendy, nejčastěji jednou za rok nebo jednou za čtvrtrok jako podíl ze zisku. Dividendu tvoří zpravidla částka stanovená valnou hromadou na jednu akcii, již dostanou ti majitelé, kteří akcie drží k určitému datu. Když společnost rozhodne, že na jednu akcii vyplatí dividendu 100 korun, tak majitel deseti akcií obdrží 1000 korun, atd. Pravidelné dividendy jsou pro řadu investorů jedním z hlavních faktorů, podle kterých se při výběru akcií rozhodují.
Dluhopis
Dluhopis je cenný papír, který typicky vydávají státy, kraje či města, ale i banky nebo soukromé společnosti. Ten, kdo vydá dluhopis, si v podstatě od kupce půjčuje peníze a zavazuje se je k určitému datu splatit a do té doby vyplácet úroky. Jedná se tedy o druh půjčky.
Dluhopisy fungujících států, jako je například Česko nebo Německo, jsou relativně velmi bezpečné a riziko, že by stát zbankrotoval a dluh nesplatil, je minimální. Tyto dluhopisy tak momentálně nesou i poměrně nízký úrok. Oproti tomu například firemní dluhopisy jsou z tohoto pohledu zajímavější. Investoři na úrocích vydělají více, ale také nesou větší riziko, že firma své závazky nesplatí, když se dostane do problémů, jak se to i u nás v poslední době několikrát stalo. Opět platí, že zvláště opatrní by měli být investoři, kteří chtějí půjčit malým anebo nově vzniklým firmám, kde může být riziko neodpovídající nabízeným výnosům. V takovém případě na sebe investor často bere rizika akcionáře.
Dynamický investor
Jako dynamického označujeme investora, který má větší toleranci rizika. Investuje své prostředky do aktiv, která zpravidla nesou větší výnos, ale zároveň jsou i rizikovější (a mohou více kolísat na hodnotě). Může jít například o akcie či akciové podílové fondy zaměřující se na rozvíjející se ekonomiky či firmy.
Investiční horizont
Jeden z nejdůležitějších aspektů investice. Když se investor rozhoduje, kam vloží své peníze, měl by si i na základě doporučení nebo vlastních zkušeností určit, jak dlouho bude tuto investici držet – tedy její investiční horizont. Například u podílových fondů může být doporučený horizont stanovený na pět, deset i více let. Je to doba, během které by měla investice ustát i případné kolísání hodnoty kurzu, a na svém konci přinést investorovi kýžený výnos.
Komodity
Jako komodity označujeme v investičním světě například ropu, zemní plyn, drahé kovy či zemědělské produkty, se kterými se obchoduje na burzách. Na burzách se obchoduje buď přímo s fyzickými komoditami, nebo s různými certifikáty, které zaručují jejich pozdější dodání. V případě drahých kovů si i běžný drobný investor může koupit například investiční slitky nebo mince. Investor do komodit si musí uvědomit, že tato aktiva nenesou žádné úroky či dividendy, ale vydělat na nich lze jen tak, že je prodá za vyšší cenu, než nakoupil.
Konzervativní investor
V investicích volí raději jistotu před vyšším ziskem. Investuje do aktiv, která jsou málo riziková, a z toho důvodu nesou i menší zhodnocení. Volí například podílové fondy, které investují do dluhopisů, a akcie zavedených společností vyplácejících pravidelnou dividendu, které má v portfoliu zastoupené jen menším poměrem.
Likvidita
Likvidita je výraz, který vypovídá o tom, jak rychle dokážete svou investici „proměnit“ zpět na peníze, tedy prodat jinému kupci. Zatímco akcii můžete na burze prodat v řádu sekund a její likvidita je tedy vysoká, kupce pro nemovitost můžete hledat klidně i měsíce, likvidita takové investice je tedy nízká. Podobně na tom může být i investice do burzovně neobchodovaných dluhopisů. U těch si majitel buď najde kupce, anebo musí se svou investicí čekat na splatnost dluhopisu.
Podílový fond
Investice vhodná pro začínající investory. Podílové fondy zřizují investiční společnosti a za prostředky, které do nich vloží klienti, kteří si pořídí tzv. podílové listy, nakupují podle zaměření fondu různá aktiva od akcií přes dluhopisy až po komodity. Je to určitá forma kolektivního investování, kdy se i investor, který sám nemá dostatečně velké prostředky, může stát podílníkem akcií třeba desítek i stovek globálních firem. Fond spravuje tým odborníků, který v podstatě udělá všechnu nutnou práci za klienta. Na oplátku si stanovuje za vedení fondu poplatek v řádu jednotek procent z vložené investice. Vedení fondu sleduje vývoj trhu a hledá nejvhodnější složení portfolia. Podílový fond tak může mít v portfoliu například akcie stovky firem z různých průmyslových odvětví, nebo naopak cílit jen na společnosti podnikající v jednom konkrétním oboru. Fondy umožňují jednorázové investice i pravidelné investování, a to už v hodnotě několika stokorun měsíčně. Nabídka fondů je opravdu široká a investor si může najít fondy se strategiemi od velmi dynamických (rizikovějších) až po konzervativní (bezpečnější). Podílové listy může následně investor odprodat a „proměnit“ je tak zpět na peníze.
Diverzifikace
V investicích by se nemělo nikdy vsázet vše na jednu kartu. Každý investor by měl své investice rozložit do více oblastí, tedy diverzifikovat. Cílem je vytvořit vyrovnané portfolio, kdy případné ztráty z prodělečných investic kompenzují zisky z jiných. Obecně se doporučuje rozložit svou investici mezi různé druhy aktiv, například vytvořit mix z akcií, dluhopisů a drahých kovů nebo podílových fondů různého zaměření.
Trader
Na rozdíl od investora, který zpravidla investuje na delší čas, trader s aktivy obchoduje v krátkém čase a spekuluje na jejich pokles či růst. Řídí se zpravidla heslem „levně koupit a výhodně prodat“. Tento přístup vyžaduje sledování a přehled o vývoji trhů, hledání vhodných příležitostí i rychlé reakce na pohyby kurzů. Je to disciplína spíše pro zkušené obchodníky než začátečníky.
Výnos
Zhodnocení investice, které je cílem naprosté většiny investorů. Bývá vyjádřen procenty z původně vložené částky. Například při ročním výnosu 3 procenta se nám investice 100 000 korun zhodnotí na 103 000. Některé výnosy podléhají zdanění. Je také dobré se dívat na to, zda prezentované výnosy zahrnují i případné poplatky. Optimální je, pokud může daný nástroj prokázat své výnosy za delší období – např. přes poslední větší krizi nebo pokles na finančních trzích, jelikož stále platí, že minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.